První opravdové podnikání

Internetové stránky – a co s nimi ?
19.5.2015
Trpělivost
10.6.2015

V poslední době se mě stále často ( potencionální ) klienti ptají:

Jak bysme měli začít ?

Co bysme měli začít ?

Ale odpověď na tyto otázky není jednoduchá.

Tak, jak jsem nedávno psal o burze, musel bych si s vámi hodinu sednout, popovídat a pak vás někam nasměrovat, nebo říct – vykašli se na to, to není pro tebe…

A zrovna tak jsem buď tady, nebo v Academy21 psal o tom, jak začít na internetu.

Kdo pozorně čtete moje články, tak víte, že základem úspěchu je podnikat v tom, co vás baví.

Problém ale je, pokud jste extrém

  • nebaví vás nic, nebo
  • máte naopak desítky zálib

Musíte najít to, co vás naplňuje, kde se cítíte dobře a ideálně, v čem jste dobří.

Dnes se chci ale bavit o něčem jiném. Když vám je 40, díváte se na věci jinak než ve 20-ti.

Máte prostě více zkušeností. Máte jiné priority, očekávání a rozhodování.

Zjišťujete, že některé věci už pro vás nejsou důležité.

  • nemůžete najednou jezdit v 10-ti autech
  • nemůžete bydlet v 10-ti domech
  • nepotřebujete objíždět celý svět
  • potřebujete dělat to, co chcete
  • pak můžete být šťastní

 

Když mě bylo 18, nepřemýšlel jsem, jestli některé věci dopadnou nebo ne.

Prostě jsem to udělal.  Dnes o nových “ akcích“ dlouho přemýšlím.

Pokud bych vám mohl radit, tak když nemáte zatím rodinu, jsou vám dveře otevřené.

Veškerý ( rozumný ) risk se při neúspěchu dotkne jen vás – no a co .

Takže jděte do toho, není co ztratit – pokud to tak cítíte.

Když máte rodinu, děti – už je to jiné. Tam musíte více plánovat.

Kdo mne znáte trochu blíže, víte, že mě žádná výzva není cizí a jen tak něco mne nezaskočí.

To je ale ta živostní praxe.

 

Poslední dobou se rojí mnoho „ podnikatelů “ , kteří radí, učí a podobně , ale jak s oblibou říkám,

včera dokončili školy a stále bydlí u maminky 🙂 . Nic proti nim ( některým) , ale pokud chcete vést lidi,

potřebujete zkušenosti a to hlavně ty životní. Potřebujete porovnání. Potřebujet znát oba pocity.

Úspěch i neúspěch, chudoba i bohatství, pohoda i stres … Když znáte obě strany, pak teprve oceníte

tu správnou. Bez porovnání si ji prostě neužijete.

A už jsem se zase rozepsal.

 

Vydělal jsem miliony, ale zažil taky pocit, mít v kapse stovku a přemýšlet, jestli se najím , nebo dostanu domů.

Několik let jsem nepracoval, užíval si renty a života, ale taky jsem strávil mnoho bezesných nocí s exekutory na krku.

A to jsou ty zkušenosti, které vás posunou dál.

To hlavní, co vám chci dnes sdělit je, jaké byly moje začátky.

Byla jiná doba, ale mnoho věcí zůstává stejných.

Ještě, než jsem začal podnikat, zažil jsem stovky jiných příběhů, například, jak jsem se v létě 1989 dostal do vězení.

Kdo jste nezachytil tento příspěvek, mrkněte ZDE

Takže moje první opravdové podnikání

kun

Proč opravdové ?  Je to 25 let a vydělával jsem  400,- za 40 minut , což bylo v té

době zajímavé. Za 1-2 dny jsem vydělával více, než většina lidí za celý měsíc v práci.

A jak to začalo ? To je nadlouho, to až jindy. Až se uvidíme osobně a popovídáme.

Byl jsem mladej kluk z města a rozhodl se, že si koupím koně. Už několikrát jseh ho viděl

a v televizi na něm jezdí skoro každej 🙂  Tak to nemůže být tak složité.

Podnikatelský záměr tedy byl: Koupit koně, saně a kočár a vozit ve Špindlu Němce 🙂

Sehnal jsem si ty “ věci“ a stály 100 000.  Já měl ale asi jen 5 .

Tak jsem šel do banky a řekl, ať mě půjčí 100 000, že chci koupit koně.

A víte co ?

Oni mě ty peníze daly. Ručil jsem asi koněm, kterej mohl chcípnout a banka by nic nedostala.

Ale to nebyl můj problém a jak říká Kiyosaki : používejte peníze druhých lidí 🙂

Takže jsem vzal sto tisíc a nakoupil.

To ale znamenalo, přestěhovat se z městského bytu rodičů  do maringotky, kterou jsem měl vedle stáje.

A tak jsem  žil asi rok v maringotce.

Každý den vstával někdy kolem 4h, abych dal koni nažrat…

Pořád jsem smrděl koněm, i když jsem se občas dostal do “ civilizace “ a omyl i teplou vodou.

Ale víte co ? bylo to pořád nlepší, než chodit do práce .

Navíc jsem vydělávat asi  15x více.

A tak jsem se jako kluk z města stal prvním “ podnikatelem “ , který ve Špindlerově Mlýně

vozil po revoluci  turisty  na projížďky.

 

Dnes na to s úsměvem vzpomínám, ale nebylo to jednoduché.

Seděl jsem a pevně držel opratě, i když zrovna pršelo, mrzlo, nebo hustě chumelilo.

Přikládám výstřižek ze starých novin.

kun

Ano, pro znalce : v té zmijovce, to jsem já 🙂  To jsem byl asi teprve podruhé v novinách 🙂

Ten obrázek je asi malý, takže koho to zajímá, klikněte SEM

( jsou tam zajímavé i ty články o pivu za 3,80 a podobně…)

 

Takže to byly mé začátky skutečného podnikání.

Jestli jste to dočetli až sem, tak vás můj příběh asi zajímá.

A to dobře, protože dnes už vám nic neřeknu a někdy příště budu pokračovat ve vyprávění.

Jak jsem najal první zaměstnance

Jak jsem prodal první firmu

A jak to všechno bylo dál …

 

Pokud se ti obsah líbil , sdílej prosím...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInEmail this to someone

Vyber způsob přidání komentáře :

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading Facebook Comments ...
Loading Disqus Comments ...